Zralé lidství vždycky znamená zápas. Musíme ale vést boj životu prospěšný, ne životu škodící.

Jsme v nebezpečí, že budeme usilovat o wellness spiritualitu. Ale v ní jde jenom o to, jak se cítit dobře. To ale není správná spiritualita.

Chléb a víno se při mši svaté proměňují v a Tělo a Krev Krista. Proměňuje se však i náš život?

Doma jsem plně přítomen pro rodinu, jen když jsem předtím zavřel dveře od své práce. Mnoho lidí dveře nezavírá a stojí neustále v průvanu.

I tiché předkládání sebe samého Bohu je modlitba.

Kristus musí být v centru naší pozornosti!

Nikdy nenaplníš své Bohem dané povolání, pokud nejdřív nezačneš věřit v sebe samého.

Víra nám dává možnost vidět skutečnost, s kterou jsme denně ve spojení, zcela novým způsobem.

Někdy si vytváříme karikatury Boha. „To, co si mnozí představují pod pojmem Bůh, naštěstí neexistuje.“

Nemůžeš vědět, zda je cíl až v dáli – možná jsi blízko. Do boje! Právě v nejkrutějším zápase to nevzdej. Zkouškou statečnost se měří.

Různí lidé mají různá charisma. Ale toto charisma máme všichni: schopnost mít rádi.

Pokora je pravda a je štítem proti každé lži.

italské přísloví: „Na cestě od úmyslu k jeho provedení prošoupeš mnoho bot.“

Ostatní můžeš oklamat, dokonce i sám sebe, ale Pán ví, jak to s tvou láskou k němu je.

Člověk, jenž žije bez Boha, sám si na boha hraje.

Nikdo nejde sám a nikdo z nás si nesmí myslet, že je sám, protože je s námi anděl strážný.

Přítomnost je ve skutečnosti jediná část času, kterou opravdu máme k dispozici.

Když nás bude občerstvovat Boží Duch, nebudeme pro své bližní jenom vzduch.

Evangelium se netýká především toho, co ztratíš, když přijdeš ke Kristu. Důležité je to, co získáš.

Bez ohledu na to, kolik bitev jsi už prohrál, moc Ducha svatého v tobě je vždy dostatečná na to, aby zajistila vítězství.

Milí mladí, poslouchejte uvnitř: Kristus klepe na dveře vašich srdcí. – papež František

Kdo se nemodlí, nepotřebuje, aby ho ďábel svedl z cesty. Vrhne se do pekla sám. – citát sv. Terezie z Avily

Můžeš dávat bez lásky, ale nemůžeš milovat bez dávání.

Toto jsou dvě podmínky následování Ježíše: naslouchat Božímu Slovu a uvádět Jej v život. To je křesťanský život, nic víc.

Nejhorší chorobou dneška není malomocenství nebo rakovina, ale pocit bezprizornosti, nechtěnosti, opuštěnosti a samoty.

LITURGIE je vrchol, k němuž směřuje činnost církve, a zároveň zdroj, z něhož vyvěrá veškerá její síla.

I když se cítím jako loď bez kompasu, je potřeba se Ježíši vydat úplně a nezkoumat, proč mne vede tak a ne jinak.

Zpěv je odpočinkem pro duši a počátkem pokoje. Uklidňuje rozbouřenou mysl a připravuje lidi k lásce. Překonává vzdálenosti mezi lidmi.

Spravedlnost poměřuje podle zásluh, dobrota však podle potřeb.

Nezáleží na počtu let tvého života, ale na tom, kolik života je ve tvých letech.

Být osvobozen od závislosti na hříchu znamená přijmout jinou „závislost“ – závislost na Kristu.

Zjisti, jaké silné stránky ti Bůh dal, a zbytek svěř těm, kteří jsou silní v tom, v čem ty jsi slabý.

Odvaha uznat, že jsme hříšníci, nás otevírá Ježíšovu pohlazení a odpuštění.

Pokud jsi natolik zaneprázdněn, že se nemůžeš postarat o ty, kdo trpí, pak se zabýváš příliš mnoha věcmi!

Smířit se je důležitější než mít pravdu.

Když jsi vedený Duchem svatým, nezaměřuješ se na to, co dobře vypadá, ale na to, co dobré je.

…miluj svého bližního – ne více a ne méně, než sebe sama – prostě tak akorát…

Pokorná duše o sobě nemluví ani dobře ani špatně.

Ten, kdo nečte, je mnohem více hoden politování, než ten, kdo číst neumí.

Moudrost je správné používání poznání.

V životě je to tak, že buď jsi veden Duchem svatým, nebo svým vlastním duchem.

„Cti Hospodina ze svého majetku i prvotinami z celé své úrody!“ – Bůh nechce tvoje zbytky, chce tvé „prvotiny“.

Ježíš smrt překonal. Nikoli bolestí a utrpením, ale poslušností Otci, která, ač tvrdě zkoušena bolestí, Nebeského Otce nezklamala.

Problém pokušení je v tom, že obvykle začíná jako potěšení, ale konečné plody jsou zkažené.

Pravá dokonalost spočívá v tom, že lidské srdce stále všechny miluje a nikoho ze své lásky nevylučuje.

Střež se považovat za svatou, když se začneš postit a umrtvovat. Tyto ctnosti jsou teprve cestou ke svatosti.

Jedině Bohu náleží odpouštět hříchy, a proto je třeba se mu vyznávat.

Když nám život uštědří ránu, je to chvíle, kdy potřebujeme přátele nejvíce.

Bůh, který stvořil člověka, mu dal rozum, aby Ho mohl poznávat, vůli, aby Ho miloval, oči, aby viděl Jeho díla a jazyk, aby Ho mohl chválit.

V modlitbě nás Bůh zve k rozhovoru. V pokušení nás tlačí ďábel do rozhovoru plného lží a polopravd.

Pro křesťana neexistuje cizí člověk. Nejbližší je vždy ten, kterého máme právě před sebou, a který nejvíce potřebuje naši pomoc.

Svatí nezačali všichni dobře, ale všichni dobře skončili. – sv. Jan Maria Vianney

Je lepší shořet, než vyhasnout.

Možná nejsme schopni dávat mnoho, ale vždy můžeme dávat radost, která tryská ze srdce zamilovaného do Boha.

Lidé budou tvým životem ovlivněni pouze tehdy, když uvidí tvou lásku. Skutečným testem tvého učednictví nejsou slova, ale láska.

Ptejme se: Jak putuji svými dějinami já? Dovoluji Bohu, aby šel se mnou? Nechám Jej, aby šel se mnou a nebo chci jít sám?

Zralý člověk je ten, kdo se rozvinul a stal se pro ostatní požehnáním.

Bože, pohlédni na nás s otcovskou láskou a dej, aby všichni, kdo věří v Krista, dosáhli pravé svobody a věčného dědictví.

Kdo u bohatě prostřeného stolu eucharistie umírá hlady, sám je vinen.

Má-li být Ježíš Spasitelem našeho života, musí být spasitelem té nejbolavější oblasti našeho života. Nebojme se mu ji svěřit.

Pravá láska se neobejde bez zklamání, neshod a sebezapření.

Cesta ke štěstí nevede skrze nadbytek. Nejlepším receptem na štěstí je vděčnost.

 

 

+ + + + +  Bohu díky  + + + + +