Není slabým, kdo se opírá o Boha.

Bůh, který tě učinil, ví i to, co s tebou chce činit.

V upřímnosti modlitby (vztah k Bohu), almužny (vztah k bližnímu) a půstu (vztah k věcem a sobě) se ukazuje pravda o našem životě.

Půst musí být spojen s nasloucháním Božímu slovu. V půstu zakoušíme, že když se zříkáme „chleba“, objevujeme význam Božího slova.

Někdy většinu času modlitby věnuje ztišení a tedy přípravě na modlitbu. Ale pořád je to projev vztahu a setkání s Bohem a tedy modlitba.

Teprve tehdy, když se snažím poctivě v modlitbě vstoupit do svého srdce, zjistím, jak je to nesnadné, protože se vynoří spousta překážek.

Dar potřebnému z přebytku je povinnost spravedlnosti. Dar z nedostatku (či dar sama sebe) je projev obětavé lásky.

Neodpírej dobrodiní, když je v tvé moci je prokázat.

Svoboda neznamená bezbřehou volnost ale přijetí zodpovědnosti.

Udělej aspoň něco. Udělej to již dnes. Dělej něco každý den.

Neurčuješ svou budoucnost, určuješ své návyky a tvé návyky určují tvou budoucnost.

Zabít Boha je opravdu nejstrašnější způsob sebevraždy.

Velkoryse nabízíme Bohu v modlitbě celý svůj život a přitom nejsme ochotni mu svěřit přítomný okamžik, který chceme mít pod svojí kontrolou.

Ačkoli mnozí naříkáme nad svou přetížeností, podvědomě ji považujeme za ctnost. I když je často spíše hříchem.

Koná-li člověk nějaké dobro, chce je ďábel překazit někdy tím, že svádí člověka k většímu dobru, ale pak mu klade do cesty překážky.

Jsi nerozhodný? Lidská zkušenost nás učí, že u zaparkovaného auta se těžko otáčí volantem.

Dříve než začneš stoupat na žebřík, zkontroluj si, máš-li jej opřený o správnou zeď.

Laskavě Světlo, nežádám, abych viděl „krajinu v dáli“ – stačí „na jeden krok“.

Teprve „na poušti“ člověk ocení sílu Božího slova a poznává ze zkušeností, že je pro něj důležitější než chléb.

Skutečná samota neznamená absenci lidí, ale přítomnost Boží.

Je třeba vědět, že přijít o hlavu je u proroka normální pracovní úraz.

Kdykoli přicházíme do kostela, připravme svou duši, aby byla taková, jaký chceme mít kostel.

Dělej malé věci s velkou láskou.

Každý chce být dlouho živ, ale nikdo nechce být starý.

Bůh nechce největší díl našeho života, Bůh chce celý náš život. Ale ne na úkor ostatních našich vztahů, ale spíše chce prostupovat vším.

Jediná věc, která je horší než nemít sen, je mít sen a nemít plán, jak jej uskutečnit.

Vztah Boha k nám není postaven na tom, co očekává On od nás, ale stojí zcela a jen na tom, co On chce dát nám.

Jakoby prožitkem příjemného strom našeho duchovního života kvetl a naopak prožitkem bolesti zapouštěl kořeny hlouběji.

Dívám-li se na utrpení a smrt optikou kříže, vidím lásku a život.

Nedělej si starosti s tím, jak přivádět lidi ke Kristu. Prostě jim ho představ a on si je přitáhne sám.

Jedním z největších druhů chudoby v současné kultuře je samota jako důsledek nepřítomnosti Boha v životě lidí a křehkosti vztahů.

Připomínka zesnulých je pro křesťany velkou slavností víry ve vzkříšení.